Srdce Země je ze zlata

Karel Šlenger (1903–1981), neznámý malíř z Podkrkonoší,předvedl na jaře 1941 husarský kousek. Uprostřed války se mu vPraze u Topiče podařilo do posledního obrazu prodat svouvýstavu. Expozice autora, jehož dílo se za protektorátupohybovalo na hranicích Entartete Kunst, zakázaného umění, sestalo senzací. Salon byl po dlouhé době zcela vyprodán. 
Expozice Karla Šlengra jako příspěvek k letošnímu topičovskémuvýročí (75 let od založení 4. Topičova salonu 1937–1949) nenírekonstrukcí oné události a její koncept je téměř opačný. Důrazje kladen na figurální tvorbu, která tehdy vystavena býtnemohla. Výběr děl zároveň akcentuje nietzschovský podtext veŠlengrově tvorbě jako vodítko ve spleti těžko uchopitelnéhomalířova díla.