Projekt pod taktovkou Petra Vaňouse.

Projekt představuje díla, která pracují s určitou symbolikou, jejím převrstvením, zcizením, přepracováním a odcizením. To, co je všeobecně známo jako znak či symbol, ztrácí s kontextem také jasné obrysy. To, co by mohlo být považováno za jasnou referenci či zprávu, je zastíráno. To, co má jasné kontury je rozostřeno. Minulost se mění v chiméricky neukotvené situace, vzpomínky se transformují do podivně posunutých dobových reálií. Figury mizí v magmatu času. Obraz, kresba a objekt revoltují proti jednosměrné interpretaci paměti. Vše pochází, a se formuje z prvotního stavu příznačně pojmenovaného jako: „Nejprve je žít v nejistotě“ (Z. Vašíček). Projekt poukazuje na další fázi tohoto stavu, kterou je různě uchopovaná a rozmanitě rozehrávaná hra se symboly, které byly uvedeny do pohybu a nelze je zastavit. S těmi, které vystupují z archetypální temnoty i s těmi, které známe z nedávné historie. Jedině správný kontext lze, podobně jako jehlu v kupce sena, najít jen stěží. Lze ale na ni náhodou narazit, nebo se o ni náhodou zranit. Teprve potom nám může být jasnější symbolický vztah malého ve velkém a naopak.

Vystavující autoři: Jonáš Czesaný (1972), Veronika Holcová (1973), Jakub Hubálek (1983), Jakub Janovský (1984), Julia Koudela Hansen-Löve (1975), Andrea Lédlová (1990), Dana Sahánková (1984), Adriana Sarnová (1993), Adéla Součková (1985), Jakub Tomáš (1982), Vladimír Véla (1980)

Kurátor výstav: Petr Vaňous

Foto: Petr Zhoř