MRAKY

Když se řekne mrak, podvědomě se nám nejspíš zachmuří čelo. Však také mrak je slovo, jež v příbuzných jazycích nosívají významy jako tma, temno, či soumrak. Oblak, to je jiná. Oblaky vznešeně plynou v prostoru mezi nebem a zemí. Přitom jsou slova mrak a oblak označením téhož. V časech, kdy jsme ještě žili dole při zemi v uctivé vzdálenosti od oblohy, klenoucí se nad námi, představovaly oblaky a mraky prostředníky spojení výsostí se zemí, kosmickou plodnost, skrytost i projev božství v jednom. V oblaku, tak jako jindy ve světle, zjevovali se bohové. Jako zlatý dešťový mrak přichází Zeus k Danaé, rosu dávají nebesa shůry. Mrak, pro meteorologa oblak, je shlukem drobných kapiček nebo krystalků ledu, vzniklých z vodní páry. Není to tedy nehmotná vodní pára sama, ta je totiž našim očím neviditelná. Cumulus, cirrus, stratus, kupa, řasa, sloha. Ve svém neustálém plynutí a proměnách představují oblaky či mraky dodnes prostor pro imaginaci, fungují jako výsostné a dynamické projekční „plátno“, v přímém přenosu se stávají zvířaty, bájnými tvory, stvůrami i nestvůrami. Zdánlivě nehmotné, a přeci ve hmotě.

Magdalena Schmidtová, roz. Bartáková, vystudovala Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze, Ateliér filmové a televizní grafiky prof. Jiřího Barty. Ve své umělecké praxi se věnuje kresbě, malbě, grafice, tvorbě papírových objektů, scénografii a animovanému filmu. Na scénické realizaci spolupracovala například s Orchestrem Berg nebo Dismanovým rozhlasovým dětským souborem (Do velké krajiny Dudédu, Kam zmizela Rebarbora v režii Jany Frankové). Její film Zahrada uzavřená na motivy Písně písní byl v roce 2009 oceněn na mezinárodním festivalu Anifest v Třeboni. Věnuje se i pedagogické činnosti (FAMU, Gymnázium Přírodní škola, workshopy pro děti i dospělé) a je spoluautorkou audiovizuální expozice Cesta na motivy života paní Zdislavy z Lemberka, která vznikla na podzim roku 2023 v podzemních prostorách baziliky v Jablonném v Podještědí. Zde vytvořila výtvarnou instalaci založenou na stínohře a výtvarném projevu místních dětí. Podílí se také na činnosti sdružení Přátelé podlipnických kostelů, které usiluje o obnovu a oživení tří výjimečných vysočinských středověkých kostelů s cennými nástěnnými malbami ze 14. století. Její současnou tvorbu představují především kresby a akvarely na papíře, tematizující oblaka a pohledy do korun borovic, často velkého formátu, pořizované bezprostředně v krajině, z nichž některé převádí také do grafických listů.

kurátorka: Lucie B. Šiklová

 

Součástí výstavy byla otevřená výtvarná dílna pro děti i dospělé.